Nejlepší (ne)přítel člověka

Milí Pokusní králíci, máte na pažbě další zářez! Díky vám jsme objevili dva nové druhy parazitů. Nejedná se přitom o nějaké mikroskopické červíčky či prvoky, ale o dva vzájemně nepříbuzné druhy parazitických savců!

Koncem minulého roku nám v časopise PLoS ONE vyšel odporně dlouhý článek o vlivu domácích mazlíčků na kvalitu života, duševní a fyzické zdraví a biologickou zdatnost. Většina starších prací tvrdila, že psi a kočky mají veskrze kladný vliv na život svých chovatelů. Když to trochu přeženeme, tak vzpomínka na oblíbeného psa by měla inhibovat růst nádoru lépe než gama nůž a chemoterapie dohromady, a včasné pohlazení oblíbené kočky by mělo rozehnat lepru, frakturu stehenní kosti, či středně pokročilý infarkt myokardu.

Problém je, že většina studií byla provedena špatně – účastníci studie věděli, co asi tak chtějí vědci vyzkoumat. A tak se studie zúčastnili hlavně ti, co už měli na vliv domácích mazlíčků na kvalitu života hotový (obvykle kladný) názor. Tuhle chybu jsme my neudělali. Otázky týkající se chovu psů a koček jsme rafinovaně zamíchali do 80minutového dotazníku týkajícího se mystického myšlení a pověrčivosti. Lidé nám tedy odpovídali na příslušné otázky bez ohledu na to, co si o vlivu domácích mazlíčků na kvalitu života myslí.

A my jsme se při vyhodnocování dat nestačili divit. Standardní dotazník kvality života ukázal, že chov psa a zejména kočky souvisí negativně s téměř všemi aspekty kvality života, včetně duševního a fyzického zdraví, o ekonomické situaci ani nemluvě. Ještě větší vliv pak má to, když člověka pokouše pes, nebo dokonce poškrábe kočka. Ženy i muži, kteří mají rádi psy či kočky nebo které poškrábe kočka, mají také výrazně méně dětí – tedy mají výrazně nižší fitness. Domácí pes a domácí kočka tak z hlediska své role v ekosystému patří jednoznačně mezi parazity, tedy „organismy, kteří pravidelně stráví určitou fázi svého života asociovány s jedním určitým jedincem hostitelského druhu, přičemž oni mají z této asociace užitek a hostitelský organismus škodu.“ Náš článek se jmenuje Friends with malefit. The effects of keeping dogs and cats, sustaining animal-related injuries and Toxoplasma infection on health and quality of life a naleznete ho zde.

Jen na okraj poznamenávám, že na své tři mňoukající parazity rozhodně do budoucna nezanevřu – fitness sem, fitness tam.

A že se tak ptám, jestlipak by vám dnes nevybylo opět pár desítek minut na vyplnění některého z našich skvělých dotazníků? Jejich seznam naleznete na www.pokusnikralici.cz.

Autor: Jaroslav Flegr

Zrzavá nám neškodí

Milí Pokusní králíci, máme společně na kontě další úspěch. Tentokrát vám za něj dvojnásobně děkuju. Před dvěma lety jsme při analýze dat z dotazníku věnovanému primárně vlivu Rh faktoru na zdraví s překvapením zjistili, že zrzavé osoby mají výrazně horší zdraví než osoby nezrzavé. Byl z toho hezký článek v PLoS ONE – v Nature a Science měli zrovna tou dobou plno, nebo co ;). Z vcelku pochopitelných osobních důvodů mne tento výsledek příliš nepotěšil.

Když jsme připravovali nový dotazník „Identita“, předregistrovali jsme si studii, ve které jsme se pokusili podívat na problém z trochu jiného úhlu. A vyplatilo se. Do dotazníku jsme tentokrát přidali i otázku na světlost pleti. Při analýze se ukázalo, že je nejspíš všechno jinak. Ano, my zrzavci míváme skutečně v průměru horší zdraví než nezrzavci. Není to však zrzavostí, ale spíše tím, že máme světlou citlivou pleť a neradi se sluníme. Když se do analýz přidá i světlost pleti, efekt zrzavosti prakticky vymizí.

V novém článku, který nám vyšel v časopise Scientific Reports , jsme navrhli, že by to mohlo být tím, že zrzaví lidé s citlivou pletí chodí málo na sluníčko, v důsledku toho mají nedostatek vitamínu D, a v důsledku toho častěji onemocní. Tuhle hypotézu jsme v navazující, zatím nepublikované studii poněkud zpochybnili, ale to už je zase jiný příběh. Takže, milí pokusní králíci, pilně a neomylně vyplňujte naše příšerně dlouhé dotazníky – možná to zní trochu moc vznešeně, ale skutečně tím pomáháte odhalovat důležitá a zajímavá tajemství přírody.

Článek si pěkně z webu stáhněte, nebo o něm dokonce někam napište – i tím k němu přitáhnete pozornost odborné veřejnosti.

Autor: Jaroslav Flegr

Radujte se s námi

Milí pokusní králíci, dostali jsme pěkný vánoční dárek.

Právě nám přijali do Frontiers in Psychiatry rukopis článku týkající se vlivu toxoplasmózy na psychické zdraví. Ukázali jsme v něm, že toxoplasma zhoršuje téměř všechny aspekty duševního zdraví (deprese, úzkosti, obsedantní chování, nikoli však fóbie a mánie). Také zvyšuje skoro 5× riziko autismu, asi 3× riziko schizofrenie, 2,5× riziko ADHD (hyperaktivita a porucha pozornosti), 1,9× riziko obsedantně kompulsivní poruchy, 1,6× antisociální poruchy osobnosti, 1,6× riziko poruchy učení, a 1,5× riziko úzkostné poruchy. Jak jsme na to přišli? Opět především díky vám. Použili jsme data z oblíbeného sexuálního dotazníku, který nám k dnešnímu dni vyplnilo asi 60 tisíc lidí, ze kterých 6400 znalo výsledek svého testu na toxoplazmózu.

Co je důležité, výskyt jednotlivých duševních poruch velmi dobře souhlasí s tím, co se ví o jejich výskytu v české populaci. To znamená, že nám sexuální dotazník vyplňuje vcelku reprezentativní vzorek české populace, a že nám navíc do dotazníků nelžete ani v choulostivých otázkách týkajících se duševního zdraví.  A co je na výsledcích opravdu nové? Řada věcí. Možná nejzajímavější je zjištění, že známá souvislost toxoplasmózy a schizofrenie je až druhá nejsilnější. Vítězem je jednoznačně autismus u mužů (skoro 8× vyšší riziko), o kterém se zatím nic podobného nepředpokládalo.

Nutno ovšem přiznat, že opravdových autistů (nikoli mužů s Aspergerovým syndromem) bylo v našem vzorku jen 10, takže souvislost bude třeba určitě ověřit na větším souboru osob.   Takže nám prosím i v budoucnu zachovejte přízeň a nadále nám vyplňujte naše příšerně dlouhé dotazníky na stránce pokusnikralici.cz.   

Autor: Jaroslav Flegr