Opomíjené třídění z hlediska stability může být jedním z nejdůležitějších evolučních procesů

Autor: Jan Toman

V roce 2017 jsme v časopisu Journal of Theoretical Biology publikovali teoretický článek věnovaný fenoménu třídění z hlediska stability a jeho roli v biologické evoluci [1]. Tento všeobecný proces založený na přetrvávání a hromadění stabilnějších, trvanlivějších, jednotek na úkor méně stabilních ve všech typech systémů podléhajících evoluci jsme v článku zevrubně rozebrali. Mezi naše nejdůležitější závěry patří například zjištění, že přirozený výběr představuje pouze speciální případ třídění z hlediska stability, nebo že s pomocí stejného jevu můžeme vysvětlit vznik a udržování některých nesamozřejmých vlastností organismů. Článek byl zatím citován šestkrát, zejména v souvislosti s teorií Gaia a možností vzniku samoudržujících se „superorganismů“ bez účasti přirozeného výběru. Vzhledem k nadčasovému tématu ale čekáme, že zůstane ještě dlouho citačně aktuální.

Continue Reading

Pohlavní rozmnožování se může udržovat díky výhodě svých nositelů v proměnlivých prostředích

Autor: Jan Toman

V roce 2017 jsme publikovali v časopisu Ecology and Evolution srovnávací studii věnovanou rozdílům mezi prostředím obývaným dlouhodobě nepohlavními eukaryotickými organismy a jejich pohlavními příbuznými [1]. Ukázalo se, že je prostředí těchto „starobylých asexuálů“ nápadně méně proměnlivé, a to z hlediska změn abiotického prostředí i přítomnosti jiných, s těmito druhy interagujících, organismů. Článek byl zatím citován pouze třikrát, i kvůli přiloženému obsáhlému přehledu podpořených či naopak vyvrácených starobyle nepohlavních linií má ale potenciál být cenným zdrojem do budoucna.

Continue Reading

Nejlepší (ne)přítel člověka

Milí Pokusní králíci, máte na pažbě další zářez! Díky vám jsme objevili dva nové druhy parazitů. Nejedná se přitom o nějaké mikroskopické červíčky či prvoky, ale o dva vzájemně nepříbuzné druhy parazitických savců!

Koncem minulého roku nám v časopise PLoS ONE vyšel odporně dlouhý článek o vlivu domácích mazlíčků na kvalitu života, duševní a fyzické zdraví a biologickou zdatnost. Většina starších prací tvrdila, že psi a kočky mají veskrze kladný vliv na život svých chovatelů. Když to trochu přeženeme, tak vzpomínka na oblíbeného psa by měla inhibovat růst nádoru lépe než gama nůž a chemoterapie dohromady, a včasné pohlazení oblíbené kočky by mělo rozehnat lepru, frakturu stehenní kosti, či středně pokročilý infarkt myokardu.

Problém je, že většina studií byla provedena špatně – účastníci studie věděli, co asi tak chtějí vědci vyzkoumat. A tak se studie zúčastnili hlavně ti, co už měli na vliv domácích mazlíčků na kvalitu života hotový (obvykle kladný) názor. Tuhle chybu jsme my neudělali. Otázky týkající se chovu psů a koček jsme rafinovaně zamíchali do 80minutového dotazníku týkajícího se mystického myšlení a pověrčivosti. Lidé nám tedy odpovídali na příslušné otázky bez ohledu na to, co si o vlivu domácích mazlíčků na kvalitu života myslí.

A my jsme se při vyhodnocování dat nestačili divit. Standardní dotazník kvality života ukázal, že chov psa a zejména kočky souvisí negativně s téměř všemi aspekty kvality života, včetně duševního a fyzického zdraví, o ekonomické situaci ani nemluvě. Ještě větší vliv pak má to, když člověka pokouše pes, nebo dokonce poškrábe kočka. Ženy i muži, kteří mají rádi psy či kočky nebo které poškrábe kočka, mají také výrazně méně dětí – tedy mají výrazně nižší fitness. Domácí pes a domácí kočka tak z hlediska své role v ekosystému patří jednoznačně mezi parazity, tedy „organismy, kteří pravidelně stráví určitou fázi svého života asociovány s jedním určitým jedincem hostitelského druhu, přičemž oni mají z této asociace užitek a hostitelský organismus škodu.“ Náš článek se jmenuje Friends with malefit. The effects of keeping dogs and cats, sustaining animal-related injuries and Toxoplasma infection on health and quality of life a naleznete ho zde.

Jen na okraj poznamenávám, že na své tři mňoukající parazity rozhodně do budoucna nezanevřu – fitness sem, fitness tam.

A že se tak ptám, jestlipak by vám dnes nevybylo opět pár desítek minut na vyplnění některého z našich skvělých dotazníků? Jejich seznam naleznete na www.pokusnikralici.cz.

Autor: Jaroslav Flegr

Zrzavá nám neškodí

Milí Pokusní králíci, máme společně na kontě další úspěch. Tentokrát vám za něj dvojnásobně děkuju. Před dvěma lety jsme při analýze dat z dotazníku věnovanému primárně vlivu Rh faktoru na zdraví s překvapením zjistili, že zrzavé osoby mají výrazně horší zdraví než osoby nezrzavé. Byl z toho hezký článek v PLoS ONE – v Nature a Science měli zrovna tou dobou plno, nebo co ;). Z vcelku pochopitelných osobních důvodů mne tento výsledek příliš nepotěšil.

Když jsme připravovali nový dotazník „Identita“, předregistrovali jsme si studii, ve které jsme se pokusili podívat na problém z trochu jiného úhlu. A vyplatilo se. Do dotazníku jsme tentokrát přidali i otázku na světlost pleti. Při analýze se ukázalo, že je nejspíš všechno jinak. Ano, my zrzavci míváme skutečně v průměru horší zdraví než nezrzavci. Není to však zrzavostí, ale spíše tím, že máme světlou citlivou pleť a neradi se sluníme. Když se do analýz přidá i světlost pleti, efekt zrzavosti prakticky vymizí.

V novém článku, který nám vyšel v časopise Scientific Reports , jsme navrhli, že by to mohlo být tím, že zrzaví lidé s citlivou pletí chodí málo na sluníčko, v důsledku toho mají nedostatek vitamínu D, a v důsledku toho častěji onemocní. Tuhle hypotézu jsme v navazující, zatím nepublikované studii poněkud zpochybnili, ale to už je zase jiný příběh. Takže, milí pokusní králíci, pilně a neomylně vyplňujte naše příšerně dlouhé dotazníky – možná to zní trochu moc vznešeně, ale skutečně tím pomáháte odhalovat důležitá a zajímavá tajemství přírody.

Článek si pěkně z webu stáhněte, nebo o něm dokonce někam napište – i tím k němu přitáhnete pozornost odborné veřejnosti.

Autor: Jaroslav Flegr

Radujte se s námi

Milí pokusní králíci, dostali jsme pěkný vánoční dárek.

Právě nám přijali do Frontiers in Psychiatry rukopis článku týkající se vlivu toxoplasmózy na psychické zdraví. Ukázali jsme v něm, že toxoplasma zhoršuje téměř všechny aspekty duševního zdraví (deprese, úzkosti, obsedantní chování, nikoli však fóbie a mánie). Také zvyšuje skoro 5× riziko autismu, asi 3× riziko schizofrenie, 2,5× riziko ADHD (hyperaktivita a porucha pozornosti), 1,9× riziko obsedantně kompulsivní poruchy, 1,6× antisociální poruchy osobnosti, 1,6× riziko poruchy učení, a 1,5× riziko úzkostné poruchy. Jak jsme na to přišli? Opět především díky vám. Použili jsme data z oblíbeného sexuálního dotazníku, který nám k dnešnímu dni vyplnilo asi 60 tisíc lidí, ze kterých 6400 znalo výsledek svého testu na toxoplazmózu.

Co je důležité, výskyt jednotlivých duševních poruch velmi dobře souhlasí s tím, co se ví o jejich výskytu v české populaci. To znamená, že nám sexuální dotazník vyplňuje vcelku reprezentativní vzorek české populace, a že nám navíc do dotazníků nelžete ani v choulostivých otázkách týkajících se duševního zdraví.  A co je na výsledcích opravdu nové? Řada věcí. Možná nejzajímavější je zjištění, že známá souvislost toxoplasmózy a schizofrenie je až druhá nejsilnější. Vítězem je jednoznačně autismus u mužů (skoro 8× vyšší riziko), o kterém se zatím nic podobného nepředpokládalo.

Nutno ovšem přiznat, že opravdových autistů (nikoli mužů s Aspergerovým syndromem) bylo v našem vzorku jen 10, takže souvislost bude třeba určitě ověřit na větším souboru osob.   Takže nám prosím i v budoucnu zachovejte přízeň a nadále nám vyplňujte naše příšerně dlouhé dotazníky na stránce pokusnikralici.cz.   

Autor: Jaroslav Flegr