Nejlepší (ne)přítel člověka

Milí Pokusní králíci, máte na pažbě další zářez! Díky vám jsme objevili dva nové druhy parazitů. Nejedná se přitom o nějaké mikroskopické červíčky či prvoky, ale o dva vzájemně nepříbuzné druhy parazitických savců!

Koncem minulého roku nám v časopise PLoS ONE vyšel odporně dlouhý článek o vlivu domácích mazlíčků na kvalitu života, duševní a fyzické zdraví a biologickou zdatnost. Většina starších prací tvrdila, že psi a kočky mají veskrze kladný vliv na život svých chovatelů. Když to trochu přeženeme, tak vzpomínka na oblíbeného psa by měla inhibovat růst nádoru lépe než gama nůž a chemoterapie dohromady, a včasné pohlazení oblíbené kočky by mělo rozehnat lepru, frakturu stehenní kosti, či středně pokročilý infarkt myokardu.

Problém je, že většina studií byla provedena špatně – účastníci studie věděli, co asi tak chtějí vědci vyzkoumat. A tak se studie zúčastnili hlavně ti, co už měli na vliv domácích mazlíčků na kvalitu života hotový (obvykle kladný) názor. Tuhle chybu jsme my neudělali. Otázky týkající se chovu psů a koček jsme rafinovaně zamíchali do 80minutového dotazníku týkajícího se mystického myšlení a pověrčivosti. Lidé nám tedy odpovídali na příslušné otázky bez ohledu na to, co si o vlivu domácích mazlíčků na kvalitu života myslí.

A my jsme se při vyhodnocování dat nestačili divit. Standardní dotazník kvality života ukázal, že chov psa a zejména kočky souvisí negativně s téměř všemi aspekty kvality života, včetně duševního a fyzického zdraví, o ekonomické situaci ani nemluvě. Ještě větší vliv pak má to, když člověka pokouše pes, nebo dokonce poškrábe kočka. Ženy i muži, kteří mají rádi psy či kočky nebo které poškrábe kočka, mají také výrazně méně dětí – tedy mají výrazně nižší fitness. Domácí pes a domácí kočka tak z hlediska své role v ekosystému patří jednoznačně mezi parazity, tedy „organismy, kteří pravidelně stráví určitou fázi svého života asociovány s jedním určitým jedincem hostitelského druhu, přičemž oni mají z této asociace užitek a hostitelský organismus škodu.“ Náš článek se jmenuje Friends with malefit. The effects of keeping dogs and cats, sustaining animal-related injuries and Toxoplasma infection on health and quality of life a naleznete ho zde.

Jen na okraj poznamenávám, že na své tři mňoukající parazity rozhodně do budoucna nezanevřu – fitness sem, fitness tam.

A že se tak ptám, jestlipak by vám dnes nevybylo opět pár desítek minut na vyplnění některého z našich skvělých dotazníků? Jejich seznam naleznete na www.pokusnikralici.cz.

Autor: Jaroslav Flegr

Vypravte se s Bíglem na cestu za poznáním

Možná jste zaznamenali, že v naší laboratoři studujeme opravdu široké spektrum témat. V evoluční biologii, psychologii a parazitologii se toho ale děje ještě mnohem víc. Často jde přitom o výsledky, jejichž důležitost přesahuje hranice úzce vymezených oborů, nebo dokonce biologie jako takové. Ať už se týkají evoluce lidské psychiky a kultury, koevolučního zápasu mezi hostiteli a parazity, velkých mezníků v evoluci života nebo hlavních procesů usměrňujících vývoj všech živých organismů na Zemi, nejzajímavější z našich i cizích objevů postupně rozebíráme na popularizačním portálu Bígl.

Že vám jméno Bígl něco připomíná? Máte pravdu. Na lodi HMS Beagle se za poznáním vydal sám zakladatel moderní evoluční biologie Charles Darwin. Historikové se přitom shodují, že právě objevná výprava kolem světa poskytla mladému britskému přírodovědci klíčové vhledy do fungování přírody, které mu nakonec umožnily formulovat teorii přirozeného výběru.

Objevná cesta s naším Bíglem si neklade tak vysoké cíle (i když, kdo ví). Rozhodně ale vám, biologickým králíkům, nabízí možnost nahlédnout pod pokličku aktuálního biologického výzkumu a držet krok s posledními pokroky na poli evolučního bádání.

Autor: Jan Toman

Nový rok – nový web

S příchodem nového roku jsme se rozhodli trochu oživit vzhled i funkcionalitu našeho webu. Ze statických stránek přecházíme na lépe ovladatelný wordpress, což je tedy pozitivní změna hlavně pro nás. Pro vás se toho však bude měnit mnohem více – chystáme mnoho zajímavých a snad i zábavných novinek, které budeme v průběhu tohoto roku postupně vypouštět. Těšte se tedy a sledujte nás. Ale hlavně nezapomeňte do nového roku vykročit pravou nohou. Přejeme všechno nejlepší!

Autor: Jelena Lenka Příplatová

Zrzavá nám neškodí

Milí Pokusní králíci, máme společně na kontě další úspěch. Tentokrát vám za něj dvojnásobně děkuju. Před dvěma lety jsme při analýze dat z dotazníku věnovanému primárně vlivu Rh faktoru na zdraví s překvapením zjistili, že zrzavé osoby mají výrazně horší zdraví než osoby nezrzavé. Byl z toho hezký článek v PLoS ONE – v Nature a Science měli zrovna tou dobou plno, nebo co ;). Z vcelku pochopitelných osobních důvodů mne tento výsledek příliš nepotěšil.

Když jsme připravovali nový dotazník „Identita“, předregistrovali jsme si studii, ve které jsme se pokusili podívat na problém z trochu jiného úhlu. A vyplatilo se. Do dotazníku jsme tentokrát přidali i otázku na světlost pleti. Při analýze se ukázalo, že je nejspíš všechno jinak. Ano, my zrzavci míváme skutečně v průměru horší zdraví než nezrzavci. Není to však zrzavostí, ale spíše tím, že máme světlou citlivou pleť a neradi se sluníme. Když se do analýz přidá i světlost pleti, efekt zrzavosti prakticky vymizí.

V novém článku, který nám vyšel v časopise Scientific Reports , jsme navrhli, že by to mohlo být tím, že zrzaví lidé s citlivou pletí chodí málo na sluníčko, v důsledku toho mají nedostatek vitamínu D, a v důsledku toho častěji onemocní. Tuhle hypotézu jsme v navazující, zatím nepublikované studii poněkud zpochybnili, ale to už je zase jiný příběh. Takže, milí pokusní králíci, pilně a neomylně vyplňujte naše příšerně dlouhé dotazníky – možná to zní trochu moc vznešeně, ale skutečně tím pomáháte odhalovat důležitá a zajímavá tajemství přírody.

Článek si pěkně z webu stáhněte, nebo o něm dokonce někam napište – i tím k němu přitáhnete pozornost odborné veřejnosti.

Autor: Jaroslav Flegr

Radujte se s námi

Milí pokusní králíci, dostali jsme pěkný vánoční dárek.

Právě nám přijali do Frontiers in Psychiatry rukopis článku týkající se vlivu toxoplasmózy na psychické zdraví. Ukázali jsme v něm, že toxoplasma zhoršuje téměř všechny aspekty duševního zdraví (deprese, úzkosti, obsedantní chování, nikoli však fóbie a mánie). Také zvyšuje skoro 5× riziko autismu, asi 3× riziko schizofrenie, 2,5× riziko ADHD (hyperaktivita a porucha pozornosti), 1,9× riziko obsedantně kompulsivní poruchy, 1,6× antisociální poruchy osobnosti, 1,6× riziko poruchy učení, a 1,5× riziko úzkostné poruchy. Jak jsme na to přišli? Opět především díky vám. Použili jsme data z oblíbeného sexuálního dotazníku, který nám k dnešnímu dni vyplnilo asi 60 tisíc lidí, ze kterých 6400 znalo výsledek svého testu na toxoplazmózu.

Co je důležité, výskyt jednotlivých duševních poruch velmi dobře souhlasí s tím, co se ví o jejich výskytu v české populaci. To znamená, že nám sexuální dotazník vyplňuje vcelku reprezentativní vzorek české populace, a že nám navíc do dotazníků nelžete ani v choulostivých otázkách týkajících se duševního zdraví.  A co je na výsledcích opravdu nové? Řada věcí. Možná nejzajímavější je zjištění, že známá souvislost toxoplasmózy a schizofrenie je až druhá nejsilnější. Vítězem je jednoznačně autismus u mužů (skoro 8× vyšší riziko), o kterém se zatím nic podobného nepředpokládalo.

Nutno ovšem přiznat, že opravdových autistů (nikoli mužů s Aspergerovým syndromem) bylo v našem vzorku jen 10, takže souvislost bude třeba určitě ověřit na větším souboru osob.   Takže nám prosím i v budoucnu zachovejte přízeň a nadále nám vyplňujte naše příšerně dlouhé dotazníky na stránce pokusnikralici.cz.   

Autor: Jaroslav Flegr

Úspěchy na evolučně-biologické konferenci

Milí Pokusní králíci, v září se náš tým v hojném zastoupení zúčastnil konference Polish Society for Human and Evolution Studies, která letos proběhla v Praze na naší alma mater.

Profesor Flegr zde vystoupil jako jeden z hlavních řečníků konference a velmi zaujal přednáškou o vlivu nákazy toxoplazmózou na lidské chování. Martin byl oceněn za svou skvělou přednášku o individuálních rozdílech v hodnocení krásy květin, ukázal že roli hraje odbornost, pohlaví nebo věk. Robinova přednáška se zabývala morálními otázkami výběru typu autonomního vozidla, které se liší svými vestavěnými algoritmy pro řešení situací nevyhnutelných kolizí.

Mnoho z nás prezentovalo své výsledky formou posteru. Šárka a Honza ukázali, že Rh-heterozygotní ženy rodí častěji syny, což je v souladu s dříve odhaleným vlivem Rh-heterozygotnosti na lepší zdravotní kondici. Silvia poukázala na význam ritualizovaného chování v nenáboženských skupinách a v utváření vztahu. Katka představila nemocností vyvolanou rychlejší životní strategii, která se projevuje vyšší sexuální touhou. Julie ve své studii zamítla význam primingu v podobě vystavení atraktivním jedincům na míru altruistického chování v experimentálních hrách. Kamila předložila závěry z použití nové metody, jež slouží k odhalování partnerských preferencí na základě fotografií. Radim pak ukázal, že na přijetí na vysokou školu má významný vliv pořadí narození.

Tyto úžasné výsledky bychom nezískali bez dat, jež nám poskytujete vyplňováním dotazníků. Děkujeme tedy, že s námi jste a máme co prezentovat!

Autor: Kateřina Sýkorová