Milí Pokusní králíci, máme radost, neboť nám v časopise Scientific Reports publikovali nový článek!
Nabídli jsme v něm zcela nové vysvětlení obecného jevu pozorovaného všude na světě – klesající porodnosti v bohatých státech. Většina vědců dosud za příčinu považovala vysokou konkurenci panující v ekonomicky vyspělých zemích, v důsledku které se lidem vyplatí mít málo, ale zato lépe zaopatřených a vzdělaných dětí. Výsledky našeho nového článku však svědčí pro jiné vysvětlení. Nízká porodnost v bohatých zemích je zřejmě následkem zlepšeného zdravotního stavu populace.
V naší dotazníkové studii zaměřené na sexuální chování zahrnující téměř 33 tisíc respondentů jsme zjistili, že lidé s lepším zdravotním stavem pociťují nižší sexuální touhu a mívají později děti. Zdravější ženy dokonce později pohlavně dospívají a později začínají sexuálně žít. Lepší zdravotní stav lidem naopak umožňuje být ve srovnání s nemocnějšími lidmi více sexuálně aktivní a mít vyšší počet partnerů.
Tato naše pozorování skvěle zapadají do ekologické teorie o životních strategiích. Ta říká, že organismy, které mají krátkou očekávanou dobu dožití, přechází na tzv. rychlou životní strategii, a tedy rozmnožují se dříve, aby stihly za život zanechat alespoň nějaké potomky. A to i přesto, že se tito potomci nemusí dožít dospělosti. Rychlejší životní strategii začal uplatňovat i člověk s příchodem zemědělství. Lidé se začali živit nutričně nevyváženou stravou a usadili se. Život ve větší blízkosti pak nahrával snadnému šíření infekčních chorob. Až zlepšení životních, a především zdravotních podmínek v rozvinutých zemích před zhruba 150 lety vylepšilo zdravotní stav populace, které následkem toho poklesla tělesná teplota pod 37°C. A člověk tak mohl přejít na pomalejší životní strategii, a rozmnožovat se tak v pozdějším a optimálnějším období života.
Problémem každé dotazníkové studie je otázka, co je v pozorovaném efektu příčina a co následek. Jinými slovy, horší zdraví respondentů s rychlejší strategií by mohlo být následkem jejich „rychlejšího“ životního stylu (což do jisté míry nepochybně bude). Abychom rozlouskli, jestli je horší zdravotní stav příčinou dřívějšího rozmnožování, použili jsme v analýzách místo samotného zdravotního stavu i vrozenou predispozici pro horší zdraví – Rh negativitu. Rh-negativní muži skutečně vykazovali známky rychlejší strategie, a to i když měli zatím dobré zdraví. To jasně ukázalo, že lidé „programují“ životní strategii už na základě svých genetických predispozic pro zdravotní stav a že dřívější rozmnožování je následkem jejich nemocnosti, nikoli nemocnost následkem rychlejší životní strategie.
Článek si můžete stáhnout a přečíst zde. Nové vysvětlení klesající porodnosti jsme jaksi zapomněli umístit do názvu článku. Tak je bohužel možné, že se článek světové popularity nedočká. Třeba tomu ale můžete dopomoci jeho sdílením, stahováním a citováním.
Na odhalování dalších záhad se můžete dál podílet vyplňováním našich dotazníků zde. V případě naší poslední studie o životních strategiích jste byli v tomto směru velmi úspěšní.
Autor: Kateřina Sýkorová