Toxoplasmóza mění tělesné rozměry nakažených osob

Autor: Jaroslav Flegr

V roce 2005 jsme ve studii publikované v časopise Parasitology ukázali, že toxoplasma má vliv na morfologii našich studentů [1]. Navrhli jsme, že parazit mění hladinu testosteronu nakažených osob (což jsme již dříve tušili na základě studia jejich psychiky a chování) a hladina testosteronu ovlivňuje vývoj některých morfologických znaků (což se obecně ví). Práce byla od té doby citována v 44 jiných článcích, což není na časopis s impaktem 2,5 vlastně špatné. Nejspíš se ji však zatím nikdo nepokusil zopakovat.

Do studie jsme zahrnuli 157 žen a 85 mužů, pro které jsme měli k disposici podrobná antropometrická data a výsledky testů na toxoplazmózu. To není mnoho, v současnosti se snažíme mít soubory větší, už proto, že za 15 let klesnul výskyt toxoplasmózy mezi našimi studenty z tehdejších asi 19 % na méně než 10 %. I při relativně malých počtech osob jsme prokázali statisticky významné rozdíly mezi nakaženými a nenakaženými osobami v některých morfologických znacích. To ukazuje, že efekty toxoplasmózy na morfologii jsou poměrně silné. Ze znaků, o nichž se ví, že souvisejí s hladinou testosteronu, jsme odhalili souvislost s výškou postavy (nakažení muži byli asi o 3 cm vyšší než muži nenakažení) a dále v poměru délek ukazováčku a prsteníčku na levé ruce (nakažené osoby měly tento poměr nižší). Je zajímavé, že nízký poměr délek 2. a 4. prstu se obecně považuje za důsledek vysoké hladiny testosteronu v průběhu embryonálního vývoje. Naše studie nejspíše jako první ukázala, že poměr délek prstů se může měnit i po narození, a že může reagovat i na takové podněty, jako je nákaza parazitickým prvokem. Naše navazující studie na lidech [2], i pokusy provedené zahraničními kolegy na laboratorních zvířatech [3] později potvrdily, že toxoplasma skutečně zvyšuje u nakažených jedinců hladinu testosteronu a že mnohé změny v chování nakažených jedinců jsou skutečně způsobeny změnami v hladině tohoto pohlavního hormonu [4].

Co dalšího jsme ve studii prokázali a co naopak neprokázali? V první řadě jsme nenalezli předem očekávaný efekt toxoplasmózy na tzv. fluktuační asymetrii. Předpokládá se, že stupeň fluktuační asymetrie odráží nepravidelnosti vývoje tělesných znaků způsobené genetickými i prostředím danými vlivy, třeba mutacemi nebo právě infekcemi. Původně jsme tedy čekali, že nakažené osoby budou vykazovat výraznější odchylky od pravo-levé symetrie než osoby nenakažené. To se nepotvrdilo. Také jsme nenalezli vliv toxoplasmózy na míru obezity či vychrtlosti vyjádřenou jako body mass index ani na poměr obvodu pasu a boků. Nenalezli jsme ani vliv infekce cytomegalovirem na žádný ze sledovaných znaků. To nás potěšilo, protože infekce cytomegalovirem (kterou jsme nalezli u 60,9 % žen a 65,5 % mužů) nám měla už od začátku sloužit jako negativní kontrola.

Co bychom dnes udělali lépe? Například v případě negativních výsledků bychom dnes udělali tzv. analýzu síly studie a minimálně v případě fluktuační asymetrie bychom v článku uvedli, jaká byla od začátku šance, že na takto velkém souboru osob vůbec prokážeme nějaký efekt toxoplasmózy na asymetrii. Určitě bychom dnes spolu s článkem dali veřejnosti k dispozici i surová data. To se ovšem před 15 lety nedělalo, a i dnes to ještě není všude běžné. Vlastní studii včetně testovaných hypotéz bychom si také nejspíš předregistrovali. To rozhodně není běžné ani nyní, ale my se to už pár let snažíme dělat pravidelně. Úpravu na vícečetné testy jsme ve studii provedli metodou dnes již zastaralé Bonferroniho korekce. V současnosti bychom určitě použili Benjamini-Hochbergovu metodu, která je jednak citlivější a jednak umožňuje si předem určit, kolik falešně pozitivních výsledků jsme ochotni v našich výsledcích tolerovat. Z letmého pohledu na hlavní tabulku v článku je zřejmé, že tahle metoda by nám například u žen umožnila rozpoznat nikoli devět, ale přinejmenším patnáct statisticky významných rozdílů mezi nakaženými a nenakaženými osobami.  Jako hlavní statistický test bychom nejspíš použili neparametrický parciální Kendallův test korelace, který není citlivý na možné nepravidelnosti v souboru dat ani na nevyváženost počtů pozorování v jednotlivých skupinách. No, co dělat, po bitvě je každý generálem.  Alespoň máme co vylepšit v nově připravované studii.

[1] Flegr, J., Hrušková, M., Hodný, Z., Novotná, M., Hanušová, J. Body height, body mass index, waist-hip ratio, fluctuating asymmetry and second to fourth digit ratio in subjects with latent toxoplasmosis. Parasitology. 2005,130:621-8. PDF

[2] Flegr, J., Lindová, J., Kodym, P. Sex-dependent toxoplasmosis-associated differences in testosterone concentration in humans. Parasitology. 2008,135:427-31.

[3] Lim, A., Kumar, V., Hari Dass, S. A., Vyas, A. Toxoplasma gondii infection enhances testicular steroidogenesis in rats. Mol. Ecol. 2013,22:102-10.

[4] Vyas, A. Mechanisms of host behavioral change in Toxoplasma gondii rodent association. PLoS Path. 2015,11.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *