Toxoplasmóza mění tělesné rozměry nakažených osob

Autor: Jaroslav Flegr

V roce 2005 jsme ve studii publikované v časopise Parasitology ukázali, že toxoplasma má vliv na morfologii našich studentů [1]. Navrhli jsme, že parazit mění hladinu testosteronu nakažených osob (což jsme již dříve tušili na základě studia jejich psychiky a chování) a hladina testosteronu ovlivňuje vývoj některých morfologických znaků (což se obecně ví). Práce byla od té doby citována v 44 jiných článcích, což není na časopis s impaktem 2,5 vlastně špatné. Nejspíš se ji však zatím nikdo nepokusil zopakovat.

Opomíjené třídění z hlediska stability může být jedním z nejdůležitějších evolučních procesů

Autor: Jan Toman

V roce 2017 jsme v časopisu Journal of Theoretical Biology publikovali teoretický článek věnovaný fenoménu třídění z hlediska stability a jeho roli v biologické evoluci [1]. Tento všeobecný proces založený na přetrvávání a hromadění stabilnějších, trvanlivějších, jednotek na úkor méně stabilních ve všech typech systémů podléhajících evoluci jsme v článku zevrubně rozebrali. Mezi naše nejdůležitější závěry patří například zjištění, že přirozený výběr představuje pouze speciální případ třídění z hlediska stability, nebo že s pomocí stejného jevu můžeme vysvětlit vznik a udržování některých nesamozřejmých vlastností organismů. Článek byl zatím citován šestkrát, zejména v souvislosti s teorií Gaia a možností vzniku samoudržujících se „superorganismů“ bez účasti přirozeného výběru. Vzhledem k nadčasovému tématu ale čekáme, že zůstane ještě dlouho citačně aktuální.

Continue Reading

Pohlavní rozmnožování se může udržovat díky výhodě svých nositelů v proměnlivých prostředích

Autor: Jan Toman

V roce 2017 jsme publikovali v časopisu Ecology and Evolution srovnávací studii věnovanou rozdílům mezi prostředím obývaným dlouhodobě nepohlavními eukaryotickými organismy a jejich pohlavními příbuznými [1]. Ukázalo se, že je prostředí těchto „starobylých asexuálů“ nápadně méně proměnlivé, a to z hlediska změn abiotického prostředí i přítomnosti jiných, s těmito druhy interagujících, organismů. Článek byl zatím citován pouze třikrát, i kvůli přiloženému obsáhlému přehledu podpořených či naopak vyvrácených starobyle nepohlavních linií má ale potenciál být cenným zdrojem do budoucna.

Continue Reading